- Podrobnosti
- Zveřejněno Sobota, 14 Leden 2012 15:39
- Napsal Martin Lešo
Papouščí nemoc zobáku a peří (PBFD) představuje virové, zpravidla smrtelné onemocnění. V drtivé většině případů umírají nakažení ptáci v průběhu 6 – 12 měsíců. V neobvyklých případech může pták žít až několik let s vyvinutými abnormalitami peří a zobáku.
Jsou sice známy výjimečné případy spontánního vyléčení, nejčastěji u agapornisů a eklektusů, ale toto jsou výjimky, které nezpochybňují to, že onemocnění PBFD je nutno považovat za smrtelné.
Co je PBFD
Zkratka PBFD pochází z anglického názvu „Psittacine Beak and Feather Disease", doslova „papouščí onemocnění zobáku a peří". Tato nemoc byla poprvé pozorována u volně žijících kakaduů v Austrálii. Příznaky se ale netýkají jen peří a zobáku, nýbrž jsou rozsáhlejší. Můžeme se setkat také s označením cirkoviróza – původcem onemocnění je DNA virus, označovaný jako cirkovirus (podle kruhového tvaru své nukleové kyseliny). Základním projevem infekce je postižení imunity, podobně jako u lidského AIDS
Příznaky nemoci
Klasickými příznaky jsou změny peří a poškození zobáku. Nemoc může mít tři formy: perakutní, akutní a chronickou. Perakutní forma postihuje čerstvě narozené papoušky. Charakteristické jsou znaky otravy krve, zánět plic, střev, prudké snížení hmotnosti a úhyn. Akutní forma je typická pro období přepeřování a tvorbu prvního dospělého peří. Typickými rysy jsou snížená aktivita, apatie, průjem, změna ve vývoji peří, nekrózy, zlomeniny, pokřivení, krvácení, vypadávání peří. Chronická forma se projevuje vzrůstajícím výskytem abnormálního vývoje peří během každého dalšího přepeřování. Jestliže je postižen také zobák, dochází k jeho prodlužování, frakturám, nekróze patra a orálním vředům.
Jak se PBFD diagnostikuje
Diagnostika PBFD probíhá na základě krevního testu, který virus v krvi prokáže. To je jediné spolehlivé vyšetření. Kvůli variabilitě příznaků nelze diagnózu stanovit jenom klinickým vyšetřením nebo pitvou.
PBFD se nedá léčit
Podobně jako na AIDS, ani se se ještě nepodařilo najít účinný lék. Podpůrná léčba ale může stav ptáka zlepšit a konec oddálit. Terapie spočívá v podpoře imunitního systému papouška, popř. léčbou druhotných bakteriálních nebo plísňových infekcí. Když je ale pro papouška poškození bolestivé, je nejlepší volbou utratit jej.
Kdy je papoušek považován za nemocného
Nemocným papouškem se myslí ten, který má příznaky onemocnění a v jeho krvi byl prokázán virus. Takový papoušek je nevyhnutelně ztracen.
Pokud je však výsledek testu pozitivní, ale papoušek nemá příznaky, není považován za nemocného, pouze za infikovaného. Pták si pravděpodobně vytvoří protilátky a virus bude zničen. Ptáka je nutné izolovat a znovu vyšetřit za 60-90 dní, kdy už bude pravděpodobně negativní. Pokud pták stále vypadá normálně a test je opět pozitivní, je dobré za dalších 90 dní krevní zkoušku provést potřetí, aby se ukázalo, zda pták byl schopen nemoc potlačit. Papoušci, kteří mají test pořád pozitivní, jsou patrně postiženi skrytou formou infekce a do budoucna u nich zřejmě propukne i klinická forma.
