Papouščí nemoc zobáku a peří (PBFD) představuje virové, zpravidla smrtelné onemocnění. V drtivé většině případů umírají nakažení ptáci v průběhu 6 – 12 měsíců. V neobvyklých případech může pták žít až několik let s vyvinutými abnormalitami peří a zobáku.
Peří představuje typický znak ptactva a plní řadu funkcí. Díky letkám mohou ptáci vzlétnout a ulovit kořist, anebo třeba uniknout před nebezpečím. Peří má dále termoregulační funkci, čili udržuje určitou teplotu těla.
Teplota těla papouška se pohybuje v průměru od 37,8 až 39 stupni. Ve srovnání se savci je tato teplota mnohem vyšší. Teplota ptačího těla ještě více stoupá při pohybové aktivitě nebo v období pelichání. Teplota rovněž kolísá v průběhu dne a noci a je odlišná na jednotlivých partiích těla. Zatímco teplota vnitřních orgánů moc nekolísá, teplota orgánů, které tvoří tělní slupku, může procházet značnými výkyvy.
Výměšky ptáků se skládají ze dvou součástí – trusu a moči, které se před vypuzením z těla spojí v kloace.
Arové se vyskytují na většině území Jižní Ameriky. Od ostatních papoušků se odlišují především holou kůží na lících a velmi dlouhým ocasem.
